Nic nerozproudí debatu tak spolehlivě, jako otázka výsadby stromů. Buď se jich sází málo, nebo se sázejí na špatných místech, nebo ve špatný čas, nebo se sází špatný druh. A když náhodou tohle všechno projde, tak to stojí moc peněz. Dnes jarní téma: co je třeba při sázení stromů zohlednit?
Potřebujem vůbec sázet stromy?
Teplota nejen v českých městech se zvyšuje. Může za to klimatická změna. Můžeme si za to do značné míry my sami. Přitom na základě vědeckých poznatků je dokázáno, že strom ochlazuje okolní vzduch o 3-5 stupňů C (zde). Tedy není to stejné, když sedíte pod slunečníkem anebo pod stromem. Vedle stínu další ochlazení způsobuje dýchání a cirkulace vody, která stromem proudí v kapalném stavu a odparem způsobuje ochlazení. Pokud tedy chceme zvyšující se teploty venku přežít, musíme sázet stromy a zároveň jim zajistit vodu. Protože suchý strom stíní, ale nechladí. Sázet stejné stromy (borovice, topoly, vrby, smrky…) uvnitř města jako naši předci před sto a více lety už nedává smysl.
Kde sázet
V Dobříši se snažíme držet pravidlo, že za každý poražený strom vysazujeme 2 nové. Přitom kácení probíhá především z důvodů velkého poškození starých stromů (např. letos po větrech), napadení škůdci nebo z důvodu výstavby. Někdy i velký strom drží jen úzká vrstva dřeva. Souhlas s kácením musí dát odborný dendrolog.
Město sází stromy na pozemcích města. To je důvod, proč např. kolem cest nejsou stromy vysazeny dál, až za příkopem. Protože to už je zpravidla soukromý pozemek. Téměř vždy se objeví někdo, komu výsadba vadí. Nejčastěji jsou to sousedé, kteří mají strach, že nový strom vyroste (o to přeci jde), bude moc velký a bude stínit (o to přeci jde) a bude z něj padat listí. Typickou námitkou proti ovocným stromům je, že jejich plody budou na sebe lákat mnoho včel a vos. Navíc popadané plody se lepí na boty a hnijí a smrdí a kdo by v tom chtěl chodit. Tradiční ovocné stromy podél cest už nejsou vhodné. Protože dnes jsou kolem silnic vhledem k dopravě plody spíše lapačem jedů. U javorů a bříz vadí, že z nich kape sladká míza a ta lepí a láka hmyz. Někteří lidé mají alergii na kvetoucí břízy. A co teprve listí!? Loni na podzim vyvrcholil dlouhý spor Chlumce nad Cidlinou o úklid listí. Obyvatelé si stěžovali, že z městských starých javorů jim padá listí na zahrady. A soud městu přikázal, že musí zajistit úklid na soukromých zahradách alespoň 10 měsíců v roce (!?!). Pokácet 70ti leté javory ale město nemůže, proti jsou památkáři. Ve všech ostatních městech nad tím kroutí hlavou. Případ řeší Nejvyšší soud. Více zde. Podobný požadavek v Dobříši na radnici ani nezkoušejte.
Nedávno v lokalitě Na Kole protestovali sousedé proti výsadbě 2 stromů. Šlo o náhradu za jeden poražený loni na podzim. Připravené jámy byly totiž uprostřed svahu, který s oblibou používaly na sáňkování děti. S místními se povedlo domluvit jiné místo o 40m dál. Staré jámy zasypány, nové vyhloubeny a stromy už stojí.
Co sázet
Takže máme místo. Co tam ale píchnem? Odborníci se v posledních letech přou o to, co je vhodný strom. Vždy je třeba zohlednit hromadu různých argumentů. Místo a okolí, aby strom zapadl, a zároveň přispěl k druhové pestrosti. Kdyby náhodou napadla stromy jedna choroba či škůdce, stromy blízko sebe by mohly odejít najednou. Různé druhy toto riziko snižují. Jaká je v místě půda? Sklon? Na jakou světovou stranu je místo natočené? Jak je to s vláhou? Jak velký strom asi bude a komu to může vadit? Místo hledání svatého grálu odborníci před pár lety hledali ten nejvhodnější druh. Takový, který má v městské zástavbě a rostoucích teplotách nejlepší vyhlídky. Je to celtis: břestovec západní (Celtis occidentalis). Dnes, když toto jméno vyslovíte, už tím jen odborníky pobavíte. Protože univerzálně vhodný strom neexistuje.
I na Dobříši se snažíme o pestrou výsadbu. Loni sázené duby zimní, které doplnily přežité topoly v aleji na Bzdinku, navazují na duby kolem rybníčku. Alej za Židovským hřbitovem kombinuje několik druhů: třešeň ptačí, dub zimní, javor mléčný, jeřáb oskeruše.
Uvnitř města můžete narazit také na nové exotičtější druhy. Na Dukelském náměstí jerlín japonský (Sophora japonica L.) či katalpa trubačovitá ‚Aurea‘. V ulici Nerudova bylo zasazeno 10 sakur (Prunus serrulata), další 3 byly na podzim vysazeny u 2.ZŠ (Prunus serrulata Hisakura).
Do ulice Jeřábová letos přijde svitel latnatý (Koelreuteria paniculata). Na nově rekonstruované Komenského náměstí přijdou javory polní babyka Elsrijk, které doplní existující řadu stejných stromů podél hlavní ulice. Z boku prodejny v místech, kde stávala trafika, bude vysazena jednořadá alej šesti jasanů úzkolistých Raywood. V klidovém zákoutí u budoucí kašny budou vysazeny dva kusy břestovce západního (ano, celtis!). Zde bude také ponechána vzrostlá lípa srdčitá, jediný z původních stromů. U přesunutého památníku bude lípa stříbrná Brabant.
Kdo o tom rozhoduje
Kam přijde jaký strom je výsledek složitého procesu. Za zeleň ve městě je odpovědný Odbor správy majetku Městského úřadu. Ten přichází s návrhy, které musí schválit Odbor výstavby a životního prostředí. U velkých projektů je návrh včetně stanovení druhů stromů součástí architektonického návrhu a prováděcí dokumentace.
Jak sázet
Speciální věda je jak a do čeho sázet. Stromky se pěstují na plantážích (př. katalog zde), často ve speciálním prostředí. To, co zde pak vkládáme do země, je stromeček nadopovaný kupou biochemie. Takový mladý závislák. Bylo by pěkné sázet co největší stromy, ale ty se hůře chytají. Naopak mladíci jsou schopni lépe zvládnout šok z nového prostředí. I tvorba podkladu je věda. V souladu s nejnovějšími poznatky si to vyzkoušíme poprvé na Komenského náměstí, kde staré stromy živořily: shora zalité asfaltem a obrubníky, dole jen v tenké vrstvě země, jinak na kamení a kabelech. Nově budou stromy sázeny do velkých výsadbových mís, které budou propojeny tak, aby vznikl společný prokořenitelný prostor. Stromy totiž mezi sebou jsou schopny komunikovat (zde). Tomu bude odpovídat i skladba namíchané země. Následná odborná péče je nezbytná.
Kolik stojí strom
Zasazení mladého stromku vyjde na 6000-7000 Kč (sazenice plus práce) podle velikosti a druhu. K tomu následná péče alespoň prvních 5 let: výchovné řezy, občasné zalévání…další 3-4 tisíce. Takže 10 tisíc Kč za kus. Některé šok z přesazení nezvládnou. Některé vandal či nespokojený soused ulomí. Ty šťastné mají šanci vyrůst a dělat radost nám i budoucím generacím.
Jarní kvíz: při svých procházkách městem, zkuste poznat druhy nově vysazených stromů než vyraší listí.
