Část původně Hostomické ulice byla po konci 2. světové války přejmenována na ulici Plk.B.Petroviče.
Jsem přesvědčen, že je na čase změnit její jméno. Ulice se jmenuje podle plukovníka NKVD Jakova Alexejeviče Kozlova, který na Dobříšsku na konci 2.světové války vystupoval pod krycím jménem Bogdan Petrovič Bogun.
J.A.Kozlov aka Petrovič Bogun se narodil v r. 1912 na dnešní Ukrajině v obci Višča-Tarasivka. Od r. 1932 byl příslušníkem NKVD. V r. 1938 obdržel vyznamenání Ministerstva vnitra „Čestný pracovník VČK-GPU“ (zde). Zkratka „VČK-GPU“ znamená Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží (tzv. Čeka) – Státní politická správa. Kozlov obdržel odznak č. 501 (zde a zde).
Mimořádná komise „Čeka“ byla zalozena v r. 1917 na Leninův popud. V r. 1922 byla přetvořena na GPU. V roce 1934 pak byly všechny složky tajné policie sjednoceny pod NKVD (Narodnyj komissarijat vnutornych děl). Národní, nebo přesněji „lidový komisariát“ měl za úkol zabezpečit pořádek ve společnosti a bezpečnost Sovětského svazu, ochranu socialistického vlastnictví, evidenci obyvatel, ochranu hranic a provoz nápravně-pracovních táborů GULAG. Po jmenování Nikolaje Ježova lidovým komisařem v září 1936 represe nabyly obrovských rozměrů, v letech 1937–1938 bylo zatčeno 1,5 milionu lidí a z nich bylo na 800 tisíc zastřeleno. Právě v této době dostal Kozlov vyznamenání! Mezi lety 1934 a 1945 vedli NKVD tři ředitelé, tzv. Lidoví komisaři: Jagoda (popraven 1936), Ježov (popraven 1940) a Berija (popraven 1953). Od r. 1954 funkce tajné policie přešla na KGB.
Necelý rok po vyznamenání byl Kozlov zatčen a odsouzen vojenským tribunálem NKVD k deseti letům vězení. Z vězení byl předčasně propuštěn v lednu 1943 „do konce války“ v rámci doplnění vojenských sil z řad vězňů dle rozhodnutí J.V.Stalina. Působil jako partyzánský organizátor na Ukrajině a v Bukovině. V polovině září 1944 byl vysazen s partyzánskou skupinou do lesů u Vihorlatu na Slovensku. Až do příchodu pravidelné sovětské armády působila skupina v prostoru nedaleko Humenného.
V noci na 26.3.1945 byl vysazen u Dobříše v rámci 15ti-členné skupiny Fakel II. „Jejich hlavním úkolem byla likvidace protibolševické opozice a vytváření rozsáhlých agenturních sítí pro poválečné využití.“ (Pavel Žáček pro Reflex zde). Především likvidace generála Vlasova. Jejich zájmem nebylo bojovat proti nacistům nebo pomáhat českému odboji.
Jednotka „plk. Petroviče“ se přesunula do Dobříše 4. května 1945, kde zřídila svůj štáb v domě generála Beránka (dnes Čs. armády č.p. 406). „Po spontánním převzetí města Dobříš místními občany dne 5. května 1945 slavnostně vstoupil do města a zřídil hlavní partyzánský štáb na zámku. Byl ustanoven vojenským velitelem města Dobříš a za svého zástupce zvolil generála Beránka, který ustanovil Vojenské velitelství Dobříš.“ (zdroj Petr Kadlec: Dvacet dnů na dvaceti kilometrech)
Zpět do Kyjeva odjel 18. května 1945. Poté byl opět vyšetřován a odsouzen. Propuštěn na amnestii v r. 1946. V r. 1947 vyslán pod krycím jménem Jarovoj na Ukrajinu, aby pronikl do jednotky Ukrajinské povstalecké armády. Odhalen a zastřelen 12.7.1947 na západní Ukrajině.
Na konci války, v době všeobecné radosti nad koncem okupace, byla situace jiná než dnes. Kdo se stavěl do pozice odpůrce nacistů, byl často oslavován a veleben. Z tohoto pohledu chápu, že byla po Kozlovovi pojmenována část ulice. Dnes se na události konce války díváme s odstupem a nezaujatě. K dispozici jsou podrobné práce historiků, které zkoumají činnosti různých odbojových skupin na konci války. Kozlov nebyl žádný „dobrý partyzán“, nebojoval proti nacistům a jeho pomoc českému odboji byla symbolická. Přijel do Dobříše v pravý čas, poté, co Dobříšáci převzali správu města od Němců sami.
Mít v jednadvacátém století v českém městě pojmenovanou ulici po agentu NKVD je špatně. Je to ostuda. A nic na tom dnes nemění ani fakt, že se Kozlov narodil a zemřel na území dnešní Ukrajiny.
Kdy se bude rozhodovat?
Na základě podnětu občana města p. Miloslava Folbera se rada města tímto tématem zabývala 15.3.2022. Rada podnět na přejmenování projednala a doporučila zastupitelstvu jej schválit (zápis zde). O přejmenování ulice může rozhodnout pouze zastupitelstvo. Veřejné jednání, kde na programu bude i tento bod, se koná 28.4.2022.
Pana Folbery se přejmenování osobně týká, bydlí v ulici Plk. B. Petroviče. Současná ul. Plk. B. Petroviče je poměrně dlouhá a vede od Mírového náměstí až po křižovatku s ul. Čs. armády a Brodecká. Návrh předpokládá její rozdělení na 2 úseky, kdy úsek z Mírového náměstí po kruhový objezd by nově nesl jméno Oličova a od kruhového objezdu po křižovatku Čs. armády původní jméno Hostomická.
Profesor Miroslav Olič (*1923 Zbraslav, +2011 Dobříš) působil od r. 1953 na jedenáctileté škole v Dobříši jako učitel. V letech 1966-1984 byl ředitelem dobříšského gymnázia. Miroslav Olič byl vůdčí osobností a autoritou nejen pro studenty, ale i pro širokou veřejnost. V r. 2008 mu byla udělena cena města Dobříše za celoživotní přínos v oblasti kultury a vzdělávání.
Kdo si musí změnit občanku?
Změna názvu ulice Plk. B. Petroviče se dotkne 295 obyvatel, kteří zde mají svůj trvalý pobyt. Tito občané budou muset navštívit městský úřad pro výměnu občanských průkazů. Výměna je zdarma. Změna se týká také registru vozidel. Obyvatelé této ulice musejí nechat zapsat změnu adresy majitele auta ve velkém techničáku. Platí to pro ty, kdo jsou vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla. V cestovních pasech adresa trvalého pobytu uvedena není. Změna se pasů netýká, rovněž ani řidičských průkazů.
Změna adresy trvalého pobytu, a tedy vydání nové občanky s novým číslem OP může vyvolat další změny. Jedná se smlouvy o vedení účtu v bance, smlouvy na hypotéku, leasing atd. Zde případné administrativní útrapy závisí na předpisech dané instituce. Pro většinu bank, pojišťoven atd. stačí změnu oznámit elektronicky, není třeba nikam chodit. U bank v internetovém nebo mobilním bankovnictví, u ČEZ či innogy na klientském portálu. Většinou stačí poslat fotku nové občanky vyfocenou mobilem. Každému žadateli to však zabere nějaký čas. Stojí to za to?
Kdyby v Dobříši byla Hitlerova, Stalinova či Pol Potova ulice, opravdu bychom diskutovali, zda její jméno neponechat, protože si nechcem měnit občanky??? Naštěstí u nás není žádná ulice pojmenovaná po světovém tyranovi. Jsme malé město, máme tu ulici pojmenovanou po darebákovi odpovídající velikosti. Pojmenování ulice je symbol, podobně jako vyvěšování vlajek či zpívání hymny. Můžem se dál tvářit, že nevíme, co byla NKVD anebo že nám to nevadí.
Jsem přesvědčen, že mít ulici pojmenovanou po krycím jménu agenta NKVD je špatným symbolem pro Dobříš. Je to symbol našeho vnímání reality a naší morálky. Pojďme to změnit.
Jak to dopadlo?
O návrhu na přejmenování rozhodovalo zastupitelstvo města dne 28.4.2022 (zde záznam obšírné diskuze). Pro přejmenování bylo nakonec jen 5 z 21 zastupitelů. Návrh nebyl přijat, ulice zůstává dál Petrovičova. Následně se jako o kompromisní variantě hlasovalo o možnosti doplnit současné označení ulice o tabulku s doplňkovým textem. Tento návrh byl schválen. Text navrhl historik a správce dobříšské muzejní sbírky Ph.Dr. Jan Michl a takto jej Rada města jednomyslně 24.5.2022 schválila (zde):
„Bogdan Petrovič Bogun/Jakov Alexejevič Kozlov (1912–1947) Důstojník sovětské tajné policie NKVD Kozlov pod krycím jménem Bogun a v propůjčené hodnosti plukovníka Rudé armády provedl i se svou paradesantní skupinou výsadek v brdských lesích koncem dubna 1945, aby zpravodajsky připravil příchod vlastní armády a aby sjednotil místní odboj pod sovětské velení. V rámci vývoje událostí se stal faktickým velitelem protiněmeckého povstání v Dobříši a obyvatelstvo ho vnímalo jako osvoboditele. Kozlovova pravá identita ani pravý účel jeho mise nebyly obyvatelům města známé skoro sedmdesát let. O nedostatku informací svědčí i skutečnost, že k pojmenování ulice nebylo z krycího jména použité příjmení Bogun, ale jméno po otci – Petrovič.“.
Další odkazy
https://www.valka.cz/Kozlov-Jakov-Alexejevic-t180301
Z archivů ukrajinského KGB – Pavel Žáček
