Hlavním zdrojem příjmů obcí je přerozdělování z vybraných daní. Jedná se o tzv. Rozpočtové určení daní (RUD), stanovené zákonem a vyhláškou.
V ČR máme hromadu daní, ale jen některé plní rozpočty obcí. Stát vybírá daně. Z těch, které se dál rozdělují na obce a kraje to bylo celkem 230 miliard Kč v r. 2020.
Obcím z některých daní jde 25,84 %, dalších 9,78 % jde kraji a zbytek, téměř 2/3 zůstávají pro hospodaření státu jako příjem státního rozpočtu. Takový podíl mají obce na vybrané DPH, dani z příjmu fyzických či právnických osob. Pouze jediná daň zůstává celá obci a to je daň z nemovitostí.
Kolik dostane Dobříš?
Stát vybere peníze z daní a 25,84 % má poslat obcím, schéma Ministerstva financí zde. Kolik z balíku pro obce připadne na Dobříš? Rozhodují 4 kritéria:
- Počet obyvatel (váha 10 %)
- Počet žáků škol (váha 9 %)
- Velikost katastru obce (váha 3 %)
- Přepočítávací koeficient ve prospěch Prahy, Brna, Ostravy a Plzně (váha 78 %)
První tři se počítají vždy tak, že se vezme poměr počtu obyvatel obce ke všem obyvatelům ČR, nebo rozloha obce k rozloze celé ČR, nebo počet žáků obce k počtu všech žáků v ČR. Za rozhodný stav počtu obyvatel a rozlohy se bere datum 1.1. běžného roku, pro žáky se bere 30.9. předchozího roku.
Velká města přímo vyjmenovaná v zákoně (Praha, Ostrava, Plzeň a ještě jedno…) mají ale speciální přepočítávání, takže ta si z koláče daní ukousnou vždy nejvíc. Dobříš tak má na jednoho obyvatele příjem z RUD cca 15000 Kč/rok, ale Praha 47500 Kč, Brno 28600 Kč. Kolik jaké daně připadne jaké obci v r. 2022 ukazuje online kalkulačka.
Pro Dobříš tato kalkulačka založená na datech z podzimu 2021 ukazuje celkem příjem 141 mil Kč. Schválený rozpočet města na tento rok počítá s daňovými příjmy ve výši 155 mil Kč, kde více než polovinu tvoří DPH.
Můžem se dlouze přít, jak je systém spravedlivý. Nebo srovnávat, jak je to v zahraničí (s Rakouskem zde, s Francií zde). Současný stav klíčového čísla „25,84“ platí od ledna 2021, před tím to bylo 23,58.
Já tu řádně platím daně
Každý úředník se občas setká s arogantním „podnikatelem“, který svou nespokojenost s činností městského úřadu komentuje slovy: Já tu platím daně. Já si vás platím!
Zaprvé, platit daně je zákonná povinnost a v civilizovaném světe je to normální. Všem poctivým plátcům posílám písničku:
Za druhé, už dávno neplatí, že daně vybrané na území obce zůstávají obci. Jedinou takovou výjimkou je daň z nemovitostí. Vše ostatní prochází státním rozpočtem a na obec jdou peníze podle vzorců RUD. Takže ano, každý plátce může o každém státním zaměstnanci tvrdit, že si jej platí, ale moc to nefunguje jako nátlak na konkrétního úředníka. Jako si platíte úředníka v Dobříši, tak podobným dílem si platíte i úředníka v Chebu nebo Brně, i když po něm nic nechcete.
Jak zvednout příjem obce
Pro příjem obcí z RUD je významným parametrem počet obyvatel. Ten vychází z evidence obyvatel, tedy z čísel Českého statistického úřadu. Podle zákona o evidenci obyvatel se počítají osoby s trvalým pobytem v dané obci. Jak moc se to liší od skutečnosti?
V Dobříši bylo k 1.1.2022 hlášeno 8571 obyvatel. Máme zde ale více než 100 chat, některé jsou obývány celoročně. Ale i v bytech a domech žijí určitě někteří, kteří nemají v našem městě trvalý pobyt. Takoví obyvatelé využívají infrastrukturu města, ale město k nim nemá odpovídající příjem. S nadsázkou jsou to černí pasažéři městské infrastruktury. Akorát nevíme kolik jich je. Přitom kdyby se nám povedlo například 1000 takových obyvatel oslovit a přesvědčit, aby si v Dobříši zřídili trvalý pobyt, přineslo by to městskému rozpočtu 15 milionů ročně. A za to už se dá něco postavit…
V Praze se domluvili s mobilními operátory a spočítali podle přihlášených SIMek všechny. Není překvapením, že to bylo o čtvrt milionu více lidí než je počet s trvalým pobytem (více zde).
Na nedokonalé dělení peněz obcím v rámci RUD v souvislosti s trvalým pobytem upozornilo přes 200 starostů v prosinci loňského roku podpisem petice adresované ministru vnitra (zde).
Změna trvalého pobytu je administrativně snadný úkol. Přijdete na přepážku městského úřadu, vyplníte přihlašovací lístek a doložíte vlastnictví nemovitosti nebo souhlas vlastníka. Poplatek 50Kč, děti do 15ti let zdarma. Akorát se pak musí změnit občanka (zdarma), velký techničák a postupně všechny možné smlouvy, kde se adresa a/nebo občanka uvádějí. Právě navazující administrativa je podle sdělení těch, kteří si pobyt na Dobříš nechtějí změnit, tím hlavním důvodem.
Města se snaží obyvatele k trvalému pobytu různě lákat. Obyvatelé s trvalým pobytem mají přednostní právo na zápis do škol či školek či mohou hlasovat v komunálních volbách (tohle moc nezabírá:). Někde jsou ale dál: Třebíč nabízí těm, co si pobyt změní, rok veřejné dopravy a vstup na památky zdarma (zde). V Kunštátu vyplácejí 2000 Kč za osobu (zde). Ve Velkém Oseku ti, co mají trvalý pobyt, mají odpady zdarma, ostatní za ně platí (zde).
Co by ke změně trvalého pobytu přimělo Vás?
